3. července 2009
Kůrovec útočí
Je smutné, že Čestmír Klos dává v článku „Probudili medvěda“ (EURO 20/2009) v otázce Šumavy na vybranou buď „rozsáhlé plochy udusané těžkou technikou a zarostlé buření”, nebo „mrtvé kmeny stromů s živým podrostem samovolně vzrostlých semenáčků”. Zelenou Šumavu se vzrostlými stromy známou mnoha generacím však nenabízí.
Podobnou mystifikací je, že Národní park Šumava (NPŠ) není hospodářský les, a proto se v něm nesmí zasahovat proti kůrovci. Šumavské lesy však byly jako hospodářské vysázeny a několik století pěstovány.
Šumava není žádnou přirozenou „divočinou” a nechat působit ve smrkových monokulturách kůrovce je zločin. Kdyby se proti kůrovci v okolí Boubínského pralesa několik století nezasahovalo, dnes by neexistoval. Pralesní zbytky na Pramenech Vltavy s více než 400letými stromy nechala správa parku napospas kůrovci a dnes jsou mrtvé.
ODLIŠNÝ SPOR
Čestmír Klos prezentuje spor o Šumavu jako spor o těžbu dřeva a kácení. Tak tomu však není. Jde o to, zda včas likvidovat kůrovcem napadené stromy, aby se z nich nešířil, nebo nechat „přírodu jí samé”. Likvidovat včas kůrovcem napadené porosty však neznamená velkoplošnou těžbu, ale odstraňování již napadených jednotlivých či malých skupin stromů, z nichž se šíří. Tyto stromy jsou již stejně odsouzené k zániku a jejich odstraněním se zachrání celé porosty. To je také důvod, proč zastánci zelené Šumavy vystupují proti stoupencům nezasahování. Spor o budoucnost Šumavy vedou ti, kdo usilují, aby v ní našel domov nejen rys či tetřev, ale i člověk a aby se otevřela šetrnému užívání a rekreaci. Jejich odpůrci pak Šumavu před člověkem stále více uzavírají a nejraději by tam namísto „železné” opony stáhli „zelenou”. Nezasahování v jedněch lesních porostech však způsobuje obrovské těžby kůrovcového dříví v jiných lesích, čímž vznikají dvojnásobné ekologické škody. NPŠ na své webové stránce uvádí, že v roce 2008 bylo zpracováno 119 tisíc kubických metrů dřeva napadeného kůrovcem – jeho letošní odhad činí 240 tisíc kubických metrů. Z bezzásahových zón se kůrovec šíří do dalších lesních porostů, čímž kalamita narůstá. Vznikají tím značné ekologické škody, které se v poslední době neustále zvyšují. Postiženy jsou i lesy jiných vlastníků (měst Volary a Kašperské Hory) a soukromníků. Výrazné zvýšení kůrovcových těžeb vykázaly v roce 2008 i Vojenské lesy a Lesy ČR, které sousedí s NPŠ. Vedení NPŠ, předseda vědecké sekce jeho rady Jakub Hruška a některé nevládní organizace matou veřejnost, naznačují-li, že kůrovec na českou stranu Šumavy přelétává z rakouských lesů.
POŠKOZENÁ FUNKCE LESA
V roce 2007 zasáhl lesy NPŠ orkán Kyrill. Tehdy však bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík rozhodl, aby část kalamity byla ponechána bez zásahu – NPŠ uvádí 140 tisíc kubických metrů dřevní hmoty, dle některých odborných odhadů šlo o mnohem vyšší objem. Tímto rozhodnutím se však kůrovec ještě víc rozšířil. Šumavské obce proti němu podaly rozklad.
A když ministr nereagoval, podaly na něho žalobu za nečinnost státního úředníka. Poté, co své rozhodnutí potvrdil, vznesly žalobu správní.
V roce 2008 Policie ČR nechala vypracovat znalecký posudek ve věci poškozování životního prostředí v NPŠ. Posudek prokázal, že v NPŠ byly v důsledku napadení kůrovcem poškozeny funkce lesa coby složky životního prostředí (ekologická škoda). Znalecký posudek byl zpracován dle dvou nezávislých metodik a vyplývá z něj, že škoda činí přibližně pět až osm milionů korun na hektar. V roce 2009 média uvedla, že v NPŠ od jeho zřízení odumřely kvůli kůrovci tři tisíce hektarů lesních porostů. To představuje škodu na mimoprodukčních funkcích lesa zhruba 15 až 24 miliard korun. Škody na lesních porostech vznikly i v zásahových zónách.
VELKÉ ZTRÁTY
V NPŠ se zhoršuje přírodní prostředí ve vztahu ke stavu před jeho vyhlášením v roce 1991. Území NPŠ patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a odpovídá hranicím Chráněné krajinné oblasti Šumava.
V CHOPAV mají být uplatňována ochranná opatření bránící snižování vodního potenciálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci oblasti – přirozenou retenční schopnost a možný zdroj pitné vody.
Odumřelé lesní porosty však tyto funkce plnit nemohou. Prognózy upozorňují na případný nedostatek pitné vody na tomto území. Proto je třeba přijmout veškerá opatření, která zachovají alespoň současné schopnosti území.
V důsledku odumírání lesních porostů a rozsáhlých těžeb kůrovcového dříví se na území NPŠ snižuje produkce kyslíku a možnost vázat uhlík v dřevní hmotě. Tři tisíce hektarů odumřelého lesa způsobují ročně ztrátu zhruba deseti tisíc tun kyslíku a čtyř tisíc tun uhlíku. Obdobná je ztráta v důsledku těžby kůrovcového dříví. Ekologické škody kvůli nezasahování dnes činí několik desítek miliard korun. Bude-li současný trend podporovaný ministerstvem životního prostředí a vedením NPŠ pokračovat, tyto škody výrazně narostou a negativní dopady na životní prostředí se dotknou všech. A některé mohou být nevratné.
Vzniká tedy otázka, zda jsou veřejné prostředky na činnost NPŠ vynakládány účelně a hospodárně. Senátní výbor pro životní prostředí se proto obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad, aby hospodaření se státními dotacemi v NPŠ prověřil.
Euro, 29. června 2009
ČSSD: Buďme féroví a zrušme předvolební kampaně. Alespoň do voleb.
Není se co divit, že v Lidovém domě spustili při ohlášení projektu studentských voleb nanečisto takový poprask. Bylo jim totiž jasné, že přes současnou mohutnou internetovou ofensivu socialisté v čele s Paroubkem a Rathem u mladých voličů totálně propadají. Můžou si za to přitom sami – Czech Techem počínaje a arogantním vystupováním konče. Vlastně by se jim proto moc hodilo, kdyby většina prvovoličů k volbám vůbec nevyrazila.
Hlasy pro Paroubka aneb Internetoví úderníci útočí
Není tomu tak dávno, co se mluvilo o tom, že ČSSD trochu zaspala dobu, když nevěnovala dostatečnou pozornost internetu. Jiří Paroubek proto neváhal, a po neúspěšných evropských volbách vydal rozkaz. Stačilo slovo a ČSSD vyrazila na zteč virtuálního prostoru. Dnes už nemůže nikdo o socialistické kybernetické síle pochybovat – diskuse na zpravodajských serverech jsou plné příspěvků levicových stoupenců a ten ze socialistických politiků, kdo nemá profil na facebooku, snad aby raději předsedovi nechodil na oči.
Nová evropská desetiletka ekonomiku nespasí
Evropská Unie pro sebe po deseti letech připravila novou desetiletku. Nad tou minulou, přehnaně ambiciózní Lisabonskou strategií se už dávno zavřely vody. Bruselští úředníci nám v ní slibovali, že Unie dožene a předežene své hospodářské soupeře a stane se „nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa založenou na znalostech“. No nic. Místo ní teď přichází o něco skromnější „Evropa 2020“.
O biopalivech rozhodujme s chladnou hlavou
Každý soudný člověk ví, že životní prostředí si zaslouží naši ochranu. Nezodpovědný přístup pod heslem po nás potopa zde rozhodně není na místě, protože by se nakrásně mohlo stát, že se dostaneme do bodu, ze kterého už nebude návratu. I ochrana životního prostředí se však musí dělat s rozumem. Toho se bohužel v této oblasti v poslední době zoufale nedostávalo a místo něj scénu ovládla módní ideologie podporovaná zájmy mocných lobbyistických skupin.
Dělat showbusiness není žádná sranda
„Vážení televizní diváci.“ Těmito slovy zahájil Jiří Paroubek sobotní „programovou konferenci“ ČSSD. Názorně tak předvedl, jaký byl skutečný účel celého podniku: předvolební prezentace v přímém přenosu, která navíc ČSSD nestála takřka ani korunu. Stačilo sestavit pódium, nakoupit konfety, rozdat šály a pak už jen poslat avízo na Kavčí Hory. Zbytek už zařídily veřejnoprávní televizní kamery.
Zpráva pro voliče: Škromacha vážně nebrat
Celou republiku v posledních týdnech zaplavily billboardy plné velkých slov. Jiří Paroubek se na nich vahou své osobnosti zaručuje, že prosadí či naopak zruší to či ono. Zkrátka že přinese jistoty i prosperitu do každé rodiny. No vážně.
Vize 2020 a skutečnost na Šumav
Na počátku roku 2010 je neobvyklým a uspěchaným způsobem prosazována dohoda mezi obcemi v NP Šumava a Ministerstvem životního prostředí nazvaná Společná vize Šumava 2020. Hlavními aktéry, kterým na co nejrychlejším prosazení dohody velmi záleží, jsou L. Miko, M. Bursík, F. Pelc a F. Krejčí.
"Otáčko" v Českém Krumlově: přesun o pár metrů za půl miliardy?
V tichém přítmí Nostického paláce na Maltézském náměstí vznikají grandiózní plány na přesun otáčivého hlediště v Českém Krumlově. V tomto paláci nesídlí nikdo jiný než Ministerstvo kultury ČR. Překvapivě se již však nejedná o vymístění otáčka mimo zámeckou zahradu, po kterém památkáři řadu let volali, ale pouze o přesun o několik desítek metrů v rámci samotné zahrady!
Gruzie se brání Rusku
Zakavkazská republika Gruzie, ležící na okraji Černého moře se zhruba čtyřmi a půl miliony obyvatel, se v poslední době potýká s obrovskými problémy v důsledku obsazení Abcházie a Jižní Osetie ruskou armádou. Obě gruzínské enklávy se silnými vazbami na Moskvu vyhlásily v 90. letech 20. století jednostrannou nezávislost (v této souvislosti připomeňme, že až do války v srpnu loňského roku ani jedna z republik nebyla oficiálně uznána žádným státem světa).
Je kůrovec trojským koněm?
Od okamžiku, kdy ministr Bursík jmenoval inženýra Františka Krejčího ředitelem NPŠ se v odborných kruzích spekulovalo, zda tento krok není cestou, jak se dostat k těžbě šumavského dřeva. Největší kritici nového ředitele poukazovali na personální propojení Františka Krejčího se společností PARKSERVIS, která si chtěla na počátku devadesátých let pronajmout celý Národní park, včetně těžby dřeva. (Text historické smlouvy je zveřejněn na www.sumava21.cz). Podpisu této smlouvy za dramatických okolností na poslední chvíli zabránil tehdejší ministr František Benda.
Zachraňme Šumavu – evropský klenot
Krátce po svém nástupu do funkce vypustil nový ministr životního prostředí Ladislav Miko do médií pokusný balonek. Ohlásil záměr rozšířit „bezzásahové“ plochy na Šumavě z dnešních 21 na 30%. Poté, co tato informace vyvolala zásadní odmítavé reakce u šumavských starostů, hejtmanů i jihočeských a plzeňských členů parlamentu, jeho podřízení rychle informaci dementovali. Není však, ale pravda to, čím Miko argumentoval ve svém prohlášení: „Těch devět procent je v takovém stavu, že chybí jen ještě nějaké drobné dodělávky. Oněch 30 procent je realistických, stačí dodržovat dosavadní přístup“.
Motorové pily se přeci jen zakusují do šumavských pralesů
Kultovní místo českého národa „Prameny Vltavy“ se kácení nakonec dočkalo.
Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
1. Jsem proti, aby byl spor o Šumavu prezentován jako spor mezi tzv. zastánci a odpůrci národního parku. Je to spor mezi námi, kteří usilujeme o ochranu a záchranu těch přírodních a kulturních hodnot Šumavy, k jejichž ochraně byl park založen, na jedné straně, a těmi, kteří tyto nesmírné hodnoty, zejména lesy a původní přírodu, chtějí ponechat na pospas kůrovci, který působí jejich nenávratný zánik na straně druhé.
Ekologisté na Šumavě ohrožují turisty
Před několika lety zabila padající souše turistku na Boubíně. I když se jedná o maloplošné území, kde odumírají jednotlivé stromy, přesto se stalo místem tragédie.
Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Letos je to deset let od bombardování Srbska vojsky NATO, deset let od ukončení války na Balkáně, ale také deset let, které vyvrcholily vytvořením politického hybridu, mezinárodního protektorátu, samostatného Kosova.
Jak to bylo doopravdy s extremisty na Hluboké...
Jako starosta Hluboké nad Vltavou jsem se aktivně účastnil příprav zasedání ministrů zahraničních věcí na hlubockém zámku. Asi měsíc před samotným zasedáním dorazilo do podatelny městského úřadu ohlášení jistého pana Štěpánka o shromáždění »Proti zahraniční politice Evropské unie«.
Šumava umírá a volá o pomoc
Šumava umírá a volá o pomoc. Vedení Ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava prosadilo bez souhlasu regionů na tisících hektarech Národního parku Šumava experiment s ponecháním obrovských kulturních ploch lesa samovolnému vývoji (tzv. bezzásadový režim či „divočina“). Výsledkem je odumírání tisíců hektarů nejcennějších vzrostlých lesů žírem kůrovce a vznik kůrovcové kalamity ohrožující celou Šumavu i okolní lesy.
Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
Několik století o lesy na Šumavě pečovali lesníci a předali budoucím generacím Šumavu v takové kráse, že byla v roce 1991 vyhlášena Národním parkem. Současná správa parku opustila lesnický způsob (který se podle ní pro Národní park nehodí), ponechala bývalé hospodářské lesy samovolnému vývoji a řídí Šumavu na základě vědeckých objevů.
Mediální bitva o budoucnost Šumavy
O budoucnost Šumavy probíhá mediální bitva. V jižních Čechách se před krajskými volbami k experimentu se vznikem „divočiny“ na Šumavě vyjádřily všechny politické strany. Vítězná ČSSD, ODS, KDU-ČSL i KSČM jasně deklarovaly svůj nesouhlas s usycháním Šumavy a s ničením hodnot, pro které byl Národní park vyhlášen. Jediná Strana zelených se beze zbytku postavila za současnou koncepci Národního parku a ve volbách zcela propadla.
Entropa koloběžka
Ani nahá, ani oblečená visí v Bruselu Entropa. Vláda ji neobjednala (objednala dílo dvaceti sedmi výtvarníků) ani neplatila (Černý vrátil peníze), ale vládu reprezentuje, protože si ji za korunu pronajala. Nájemné je však podle mluvčí vicepremiéra placeno pouze z účetních důvodů a vlastně se tedy o žádné nájemné nejedná.
| předchozí | 1 2 | další |
