2. února 2009
Několik slov k vědeckým objevům na Šumavě
Několik století o lesy na Šumavě pečovali lesníci a předali budoucím generacím Šumavu v takové kráse, že byla v roce 1991 vyhlášena Národním parkem. Současná správa parku opustila lesnický způsob (který se podle ní pro Národní park nehodí), ponechala bývalé hospodářské lesy samovolnému vývoji a řídí Šumavu na základě vědeckých objevů.
www.aktualne.cz A vědecký objev stíhá vědecký objev. Proti kůrovci se již nebojuje nejúčinnějším zastaralým způsobem pilou a sekyrou, ale vědeckým objevem, entopatogenní houbou Beauveria. Téměř v každém vydání časopisu Šumava, oficiálního zpravodaje Národního parku, je prezentován nějaký nový vědecký objev na Šumavě. Poslední vědecký objev zveřejnila v tisku správa parku minulý týden: pod uschlými stromy vyrůstá nový les! Americký fyzik Robert Park charakterizoval kdysi rozdíly mezi vědou a pseudovědou. Myslím, že tento text by si měla správa parku pořádně prostudovat. Hned v úvodu Park říká: „Pseudovědec předhazuje svá tvrzení okamžitě médiím. Poctivost či mravní integrita vědy spočívá v ochotě vědců předkládat nové myšlenky a zjištění ke zkoumání dalším vědcům. Čili, vědci očekávají, že jejich kolegové představí nová zjištění nejprve jim. Pokus obejít posouzení od sobě rovných pomocí okamžitého zveřejnění nových výsledků v médiích (a tedy okamžité představení veřejnosti) nasvědčuje tomu, že práce pravděpodobně není schopna čelit důkladné oponentuře či přezkoumání ostatními vědci.“
Nikdo z odborníků, lesníků či politiků, kteří kritizují současný experiment s usycháním obrovských lesních ploch na Šumavě, nezpochybňuje to, že někde opravdu pod uschlými stromy nějaký les vyroste. Ale diskuse je přeci o tom, proč je potřeba se s novou nadějí lesa chlubit a za jakou cenu nové semenáčky na Šumavě vyrůstají. Za cenu odumírání tisíců hektarů staletých lesů, za cenu odumírání několik set let starých pralesních zbytků, za cenu zničení tisíců hektarů zeleného lesa, za cenu zcela změněného charakteru šumavské krajiny, za cenu nedoceněného rizika, že rozsáhlé odlesněné plochy Šumavy podlehnou erozi, za cenu změny vodních režimů či za cenu ohrožení sousedních lesů kůrovcovou kalamitou šířící se z národního parku. O překot publikované vědecké objevy ze Šumavy nemohou nahradit fakt, že se národnímu parku dosud nepodařilo najít ve společnosti konsensus ohledně experimentu, který se Šumavou provádí.
ČSSD: Buďme féroví a zrušme předvolební kampaně. Alespoň do voleb.
Není se co divit, že v Lidovém domě spustili při ohlášení projektu studentských voleb nanečisto takový poprask. Bylo jim totiž jasné, že přes současnou mohutnou internetovou ofensivu socialisté v čele s Paroubkem a Rathem u mladých voličů totálně propadají. Můžou si za to přitom sami – Czech Techem počínaje a arogantním vystupováním konče. Vlastně by se jim proto moc hodilo, kdyby většina prvovoličů k volbám vůbec nevyrazila.
Hlasy pro Paroubka aneb Internetoví úderníci útočí
Není tomu tak dávno, co se mluvilo o tom, že ČSSD trochu zaspala dobu, když nevěnovala dostatečnou pozornost internetu. Jiří Paroubek proto neváhal, a po neúspěšných evropských volbách vydal rozkaz. Stačilo slovo a ČSSD vyrazila na zteč virtuálního prostoru. Dnes už nemůže nikdo o socialistické kybernetické síle pochybovat – diskuse na zpravodajských serverech jsou plné příspěvků levicových stoupenců a ten ze socialistických politiků, kdo nemá profil na facebooku, snad aby raději předsedovi nechodil na oči.
Nová evropská desetiletka ekonomiku nespasí
Evropská Unie pro sebe po deseti letech připravila novou desetiletku. Nad tou minulou, přehnaně ambiciózní Lisabonskou strategií se už dávno zavřely vody. Bruselští úředníci nám v ní slibovali, že Unie dožene a předežene své hospodářské soupeře a stane se „nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa založenou na znalostech“. No nic. Místo ní teď přichází o něco skromnější „Evropa 2020“.
O biopalivech rozhodujme s chladnou hlavou
Každý soudný člověk ví, že životní prostředí si zaslouží naši ochranu. Nezodpovědný přístup pod heslem po nás potopa zde rozhodně není na místě, protože by se nakrásně mohlo stát, že se dostaneme do bodu, ze kterého už nebude návratu. I ochrana životního prostředí se však musí dělat s rozumem. Toho se bohužel v této oblasti v poslední době zoufale nedostávalo a místo něj scénu ovládla módní ideologie podporovaná zájmy mocných lobbyistických skupin.
Dělat showbusiness není žádná sranda
„Vážení televizní diváci.“ Těmito slovy zahájil Jiří Paroubek sobotní „programovou konferenci“ ČSSD. Názorně tak předvedl, jaký byl skutečný účel celého podniku: předvolební prezentace v přímém přenosu, která navíc ČSSD nestála takřka ani korunu. Stačilo sestavit pódium, nakoupit konfety, rozdat šály a pak už jen poslat avízo na Kavčí Hory. Zbytek už zařídily veřejnoprávní televizní kamery.
Zpráva pro voliče: Škromacha vážně nebrat
Celou republiku v posledních týdnech zaplavily billboardy plné velkých slov. Jiří Paroubek se na nich vahou své osobnosti zaručuje, že prosadí či naopak zruší to či ono. Zkrátka že přinese jistoty i prosperitu do každé rodiny. No vážně.
Vize 2020 a skutečnost na Šumav
Na počátku roku 2010 je neobvyklým a uspěchaným způsobem prosazována dohoda mezi obcemi v NP Šumava a Ministerstvem životního prostředí nazvaná Společná vize Šumava 2020. Hlavními aktéry, kterým na co nejrychlejším prosazení dohody velmi záleží, jsou L. Miko, M. Bursík, F. Pelc a F. Krejčí.
"Otáčko" v Českém Krumlově: přesun o pár metrů za půl miliardy?
V tichém přítmí Nostického paláce na Maltézském náměstí vznikají grandiózní plány na přesun otáčivého hlediště v Českém Krumlově. V tomto paláci nesídlí nikdo jiný než Ministerstvo kultury ČR. Překvapivě se již však nejedná o vymístění otáčka mimo zámeckou zahradu, po kterém památkáři řadu let volali, ale pouze o přesun o několik desítek metrů v rámci samotné zahrady!
Gruzie se brání Rusku
Zakavkazská republika Gruzie, ležící na okraji Černého moře se zhruba čtyřmi a půl miliony obyvatel, se v poslední době potýká s obrovskými problémy v důsledku obsazení Abcházie a Jižní Osetie ruskou armádou. Obě gruzínské enklávy se silnými vazbami na Moskvu vyhlásily v 90. letech 20. století jednostrannou nezávislost (v této souvislosti připomeňme, že až do války v srpnu loňského roku ani jedna z republik nebyla oficiálně uznána žádným státem světa).
Je kůrovec trojským koněm?
Od okamžiku, kdy ministr Bursík jmenoval inženýra Františka Krejčího ředitelem NPŠ se v odborných kruzích spekulovalo, zda tento krok není cestou, jak se dostat k těžbě šumavského dřeva. Největší kritici nového ředitele poukazovali na personální propojení Františka Krejčího se společností PARKSERVIS, která si chtěla na počátku devadesátých let pronajmout celý Národní park, včetně těžby dřeva. (Text historické smlouvy je zveřejněn na www.sumava21.cz). Podpisu této smlouvy za dramatických okolností na poslední chvíli zabránil tehdejší ministr František Benda.
Zachraňme Šumavu – evropský klenot
Krátce po svém nástupu do funkce vypustil nový ministr životního prostředí Ladislav Miko do médií pokusný balonek. Ohlásil záměr rozšířit „bezzásahové“ plochy na Šumavě z dnešních 21 na 30%. Poté, co tato informace vyvolala zásadní odmítavé reakce u šumavských starostů, hejtmanů i jihočeských a plzeňských členů parlamentu, jeho podřízení rychle informaci dementovali. Není však, ale pravda to, čím Miko argumentoval ve svém prohlášení: „Těch devět procent je v takovém stavu, že chybí jen ještě nějaké drobné dodělávky. Oněch 30 procent je realistických, stačí dodržovat dosavadní přístup“.
Kůrovec útočí
Je smutné, že Čestmír Klos dává v článku „Probudili medvěda“ (EURO 20/2009) v otázce Šumavy na vybranou buď „rozsáhlé plochy udusané těžkou technikou a zarostlé buření”, nebo „mrtvé kmeny stromů s živým podrostem samovolně vzrostlých semenáčků”. Zelenou Šumavu se vzrostlými stromy známou mnoha generacím však nenabízí.
Motorové pily se přeci jen zakusují do šumavských pralesů
Kultovní místo českého národa „Prameny Vltavy“ se kácení nakonec dočkalo.
Kůrovec nesmí ničit lesy na Šumavě
1. Jsem proti, aby byl spor o Šumavu prezentován jako spor mezi tzv. zastánci a odpůrci národního parku. Je to spor mezi námi, kteří usilujeme o ochranu a záchranu těch přírodních a kulturních hodnot Šumavy, k jejichž ochraně byl park založen, na jedné straně, a těmi, kteří tyto nesmírné hodnoty, zejména lesy a původní přírodu, chtějí ponechat na pospas kůrovci, který působí jejich nenávratný zánik na straně druhé.
Ekologisté na Šumavě ohrožují turisty
Před několika lety zabila padající souše turistku na Boubíně. I když se jedná o maloplošné území, kde odumírají jednotlivé stromy, přesto se stalo místem tragédie.
Uznání Kosova nás v očích Srbů velmi poškodilo
Letos je to deset let od bombardování Srbska vojsky NATO, deset let od ukončení války na Balkáně, ale také deset let, které vyvrcholily vytvořením politického hybridu, mezinárodního protektorátu, samostatného Kosova.
Jak to bylo doopravdy s extremisty na Hluboké...
Jako starosta Hluboké nad Vltavou jsem se aktivně účastnil příprav zasedání ministrů zahraničních věcí na hlubockém zámku. Asi měsíc před samotným zasedáním dorazilo do podatelny městského úřadu ohlášení jistého pana Štěpánka o shromáždění »Proti zahraniční politice Evropské unie«.
Šumava umírá a volá o pomoc
Šumava umírá a volá o pomoc. Vedení Ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava prosadilo bez souhlasu regionů na tisících hektarech Národního parku Šumava experiment s ponecháním obrovských kulturních ploch lesa samovolnému vývoji (tzv. bezzásadový režim či „divočina“). Výsledkem je odumírání tisíců hektarů nejcennějších vzrostlých lesů žírem kůrovce a vznik kůrovcové kalamity ohrožující celou Šumavu i okolní lesy.
Mediální bitva o budoucnost Šumavy
O budoucnost Šumavy probíhá mediální bitva. V jižních Čechách se před krajskými volbami k experimentu se vznikem „divočiny“ na Šumavě vyjádřily všechny politické strany. Vítězná ČSSD, ODS, KDU-ČSL i KSČM jasně deklarovaly svůj nesouhlas s usycháním Šumavy a s ničením hodnot, pro které byl Národní park vyhlášen. Jediná Strana zelených se beze zbytku postavila za současnou koncepci Národního parku a ve volbách zcela propadla.
Entropa koloběžka
Ani nahá, ani oblečená visí v Bruselu Entropa. Vláda ji neobjednala (objednala dílo dvaceti sedmi výtvarníků) ani neplatila (Černý vrátil peníze), ale vládu reprezentuje, protože si ji za korunu pronajala. Nájemné je však podle mluvčí vicepremiéra placeno pouze z účetních důvodů a vlastně se tedy o žádné nájemné nejedná.
| předchozí | 1 2 | další |
